Nedaleko českých hranic, asi hodinu a čtvrt jízdy autem, se jižně od Bytče rozprostírá slovenská národní přírodní rezervace Súľovské skály. Ty jsou jediným skalním městem na Slovensku tvořené slepenci.
Plánovaný odjezd v osm hodin se nedaří, na trasu vyrážíme asi o 45 minut později. Normálka. Nespěcháme a nečeká nás ani dlouhá cesta. Od hraničního přechodu Bílá-Bumbálka / Makov je to přímo na parkoviště 30 kilometrů, půl hodinka. Při stoupání z Makova na Kolárovice chytáme do kopců kamion, trošku se vlečeme. S tím jsem ovšem počítal, není to zde nic neobvyklého. Občas se to chce vyzbrojit trpělivostí. Ale vyplatí se nespěchat.
Do cíle, tedy parkoviště před obcí Súľov-Hradná dorážíme o čtvrt na jedenáct. Parkoviště už je slušně zaplněno, ale místečko se našlo. Zaplatíme parkovné 3 € a vyrážíme.
Vybral jsem nejkratší okruh, z parkoviště po zelené značce – Náučný chodník Súľovské skály směrem na Hrad Súľov. Trasa je dlouhá necelé 4 kilometry. Časové náročnost asi hodina a půl. Hned ze startu vcházíme do lesa, terén se prudce zvedá. Až litujeme, že jsme nechali cepíny doma 😊. Prudké stoupání netrvá dlouho, přestože je trasa až na hrad stále do kopce, není stoupání extra náročné. Navíc brzy přichází odměna ve formě krásného výhledu na vesničku Jablonové, která upoutá místním lomem a kostelem. O pár kroků a výškových metrů dále se rozprostírá další z mnoha vyhlídek. Tentokrát se díváme na vrchol slepence, kde se ukrývá Súľovský hrad, což zatím netušíme.
Krátký okruh je dost populární, na trase potkáte hodně lidí. Zejména na vyhlídkách. Ale při výšlapu se lidé rozprostřou a máte klid si výlet nerušeně užít.
Suverénně nejvíce turistů potkáte na Súľovském hradu, nebo tím co z něj zbylo. Před hradem je potřeba překonat jeden kratší žebřík, není to žádný problém. Myslím si, že s tím nebudou mít problém ani menší děti. Naopak. Bude to zajímavé zpestření.
Od hradu už jen klesáme. Cílem je Lúka pod hradom, odtud se odpojujeme ze zelené trasy. Vracíme se zpět po červené, která je vedená jako mezinárodní horská turistická pěší trasa – Eisenach-Budapešť. Je to pohodová procházka lesem. Trasu lemují informační tabule, dozvídáme se něco o místní fauně a flóře.
Na konci hodnotíme výlet jako vydařený. Díky dojezdové blízkosti z České republiky se dá vše stihnout za dopoledne. My zvolili nejkratší a nejznámější okruh. Trasa se dá samozřejmě protáhnout, navštívit další zajímavá místa. Tak třeba někdy příště.